Zázračná stodola

Zázračná stodola   V domě u Bakalářů, později „Na Šišatě“ (čp. 77), stála na konci dvora stará dřevěná stodola. Jednou, asi kolem roku 1800, přišli do tohoto domu cikáni a prosili, aby je tam nechali přes noc. Hospodář svolil a nabídl jim nocleh ve stodole. Cikáni si chtěli uvařit něco k jídlu, a rozdělali si na mlatě oheň. Napřed ale vzal starý cikán hořící koště a vypálil jím všechny pavučiny ve stodole.
  Jeho divné počínání zahlédla malá hospodářova dcerka a hned utíkala za otcem a křičela, že jim chce cikán zapálit stodolu. Hospodář se velmi rozzlobil a chtěl cikány vyhnat. Ti ho však uprosili, aby je zde nechal a nebál se. Prorokovali mu, že ta stodola dřív shnije, ale neshoří. „Tuhle do toho sloupu ti zavrtám a zastrčím, ale nikdy se tam nedívej,“ řekl starý cikán. Co zavrtá a zastrčí, to neprozradil
Aby hospodář snáze uvěřil, povytáhl cikán z otýpky jeden klas a zapálil. Stéblo prohořelo středem otýpky, celé shořelo, ale otýpka zůstala neporušená.
  Po několika dnech cikáni odešli a na jejich čarování se zapomnělo.
  Proroctví cikánů se skutečně třikrát vyplnilo. Roku 1805 vypukl v Borovanech požár, jemuž podlehlo skoro celé městečko. V Borovanech bylo tehdyubytováno vojsko a proti uličce Lazna byla v budově z prken uložena zásoba střelného prachu. Přestože stála u budovy vojenská hlídka, prach se z nezjištěných důvodů vzňal a došlo k výbuchu. Ohnivé jiskry se rozletěly na všechny strany a v okamžení zapálily několik domů. Plameny přeskakovaly ze střechy na střechu, ale u č. 77 jejich zhoubná moc jakoby pozbyla síly. Stará dřevěná stodola z usedlosti u Bakalářů se nevzňala, ačkoli ji nikdo nechránil.
  R. 1865 byl v Borovanech velký požár podruhé. Hořet začalo v usedlosti u Benedů (čp. 72). Byli tam právě židé, vážili slámu a hadry na mlatě ve stodole. Oheň vypukl právě o „velké“ (2. mši svaté) a byl velice prudký. Shořely zase všechny domy po řadě, ale u začarované stodoly hořet přestalo. Něco došků však na podivné stodole přece shořelo. Byly to došky nadělané ze slámy, která byla kradená.
  Potřetí začal oheň v blízkosti začarované stodoly r. 1896 u Čupitů (čp. 78). Ačkoliv vítr zaháněl plameny směrem ke stodole, opět neshořela.