Zámek Červená Lhota

Na skalním hřbetu jen o málo větším než základy budovy propojil po roce 1542 architekt nazývaný Hons Vlach jednotlivé stavby starší tvrze do zámečku kolem téměř čtvercového nádvoří. Tehdy patřilo panství Kábům z Rybňan. Po polovině 17. století dali noví majitelé, Slavatové, přistavět do průčelí vstupní věž a bohatě vyzdobit interiéry štukovou dekorací. Posledními majiteli panství byli Schönburg – Hartensteinové, za nichž byly fasády Červené Lhoty nejdříve upraveny novogoticky a po roce 1910 byl obnoven renesanční vzhled zámku.

Park

V roce 1901 založil kníže Johann na rozloze čtyř a půl hektaru zámecký park, do jehož romanticky členěného terénu dal vysázet vzácné druhy dřevin, např. borovici vejmutovku, jedlovec kanadský a buk lesní s hluboce laločnatými listy. Do parku je situován jednolodní kostelík Nejsvětější Trojice, založený Janem Kábou z Rybňan a ve 30. letech 20. století přestavěný princem Johannem na rodinnou hrobku.

Prohlídková trasa :

Čtrnáct pokojů dnešní prohlídkové trasy připomíná dobu, kdy na zámku pobýval kníže Josef Alexandr Schönburg – Hartenstein s manželkou Karolinou, rozenou princeznou z Liechtensteinu. Návštěvník prochází mimo jiné hostinskými pokoji, ve kterých je připomínán pobyt významného hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu, reprezentační pracovnou, ve které kníže přijímal oficiální návštěvy a soukromými pokoji vládnoucího knížete a jeho manželky.

Historie Červené Lhoty

Na místě dnešního zámku stávala původně gotická tvrz, tvořená třemi samostatnými budovami. V roce 1530 koupil panství rytíř Jan Kába z Rybňan, který se rozhodl vybudovat pohodlný renesanční zámek. Vedením stavby pověřil italského architekta Giovanniho da Spazia, zvaného též Hons Vlach, autora budějovické radnice a pravděpodobně i pražského Belvederu. Při přestavbě, probíhající v letech 1542 – 1555, začlenil Spazio původně samostatně stojící staré budovy do nové čtvercové dispozice s drobným dvorem a nádvorní arkádou. Při úpravách terénu byla také pravděpodobně odtěžena skalní šíje a údolí přehrazeno sypanou hrází. Vznikl tak rybník, který uzavřel zámek uprostřed vodní hladiny.

V roce 1597 prodali Kábové Lhotu Vilému Růtovi z Dírné a v majetku této utrakvistické rodiny zůstalo panství až do roku 1621, kdy je získal italský důstojník Antonio Bruccio. Po smrti bezdětného Bruccia připadla Červená Lhota zpět královské komoře a roku 1621 ji koupil Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a připojil ji k rozsáhlému hradeckému panství. Červená Lhota tak načas stala oblíbeným letohrádkem slavatovské rodiny a byla proto v polovině 17. století barokně přestavována. Ve východním křídle byl vybudován honosný sál s bohatou štukovou výzdobou, přistavována věž a průjezd byl vyzdoben nástěnnou malbou.

Po vymření Slavatů v roce 1691 střídala Červená Lhota často majitele. V roce 1835 koupil panství Eduard Schönburg – Hartenstein a v majetku této rodiny zůstala Červená Lhota až do roku 1945. Schönburgové dali v letech 1841 – 1863 zámek romanticky upravit v novogotickém slohu. Po dědickém vyrovnání mezi syny Alexandra Schönburga připadla Červená Lhota významnému diplomatovi Johannovi Schönburgovi, který se za účasti architekta Humberta Walchera z Molheimu pokusil v letech 1901 – 1910 rekonstruovat ideální renesanční podobu zámku.