Zámek Jemčina

Založen: 1748

Tato národní kulturní památka, stojí nedaleko Nežárky při jihovýchodním okraji rozsáhlého Jemčinského polesí. Již v r. 1384 se v těchto místech připomíná Nový dvůr, později – podle vrat u jezu v blízké řece – nazývaný Jemčina. Slavatové při něm kolem r. 1670 založili hřebčín, hrabě Prokop Vojtěch Černín tu dal v r. 1748 postavit barokní zámeček s kaplí podle projektu A. Luraga. Dnešní pozdně barokní vzhled získal zámek ve 2. polovině 18. stol. Nejlépe dochovaná je zde kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1769, která je díky své freskové výzdobě nejcennější částí zámku.
Jemčina a přilehlá velká obora prosluly parforsními hony (štvanice) na jeleny a daňky, které zde v letech 1790 – 1821 pod vedním lesmistra Jiřího Wachtela pořádal Jan Rudolf Černín. Tyto hony inspirovaly Aloise Jiráska k napsání povídky Záhořanský hon.
Hony se konaly i později až do roku 1922, kdy velká vichřice velkou část lesa zničila. Za 1. republiky sloužil zámek jako letní sídlo pro hosty majitelů,  zčásti i k ubytování lesních zaměstnanců. Později jej převzala armáda, která sem umístila útvar raketového vojska. V této době byl z velké části zničen přilehlý park, ale k devataci vlastního zámeckého objektu paradoxně došlo až po odchodu armády v roce 1992.
V roce 2002 zahájil nový majitel celkovou rekonstrukci a již v následujícím roce byl zámek opět otevřen veřejnosti.
Na silnici od Jindřichova Hradce stojí krásné sochy sv. Šebastiána a sv. Tekly  z roku 1772. O jednu alej blíže k J. Hradci je pomníček lesního rady Jiřího Wachtela.